Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhne ve středu Vládě ČR přijmout odklad splátek všech dluhů pro všechny občany České republiky na 6 měsíců. Jak to ovlivní banky?
Odklad splátek by měl být doprovázen i snížením úrokových sazeb úvěrů po dobu odkladu. To se negativně projeví na bankovním i nebankovním sektoru, které úvěry poskytují. „Bude to zásah do bankovního sektoru, přivodí to ztráty. Když to ale bude rozumně nastaveno, tak jsem přesvědčen, že bankovní sektor je schopen to absorbovat,“ komentoval prezentovaný návrh Jiří Rusnok, guvernér České národní banky (ČNB).
Bankovní sektor v loňském roce dosáhl zisku 90,9 mld. Kč. “České banky byly loni nejziskovější v historii, i kvůli pasivitě klientů. Letos jim zisk podváže koronavirus, menší banky ohrozí až existenčně,” uvedl k zisku bank Lukáš Kovanda, analytik Czech Fund. Nyní se pro banky i nebankovní společnosti připravuje další zásah.
S odkladem splátek pro všechny klienty souhlasí i opoziční politické strany. „Je dobře, že se tím paní ministryně nechala inspirovat,“ uvedl Petr Fiala, předseda ODS, s tím, že jeho strana generální odklad splátek navrhovala již před několika týdny.
Samotný odklad splátek bude pro banky zřejmě menší problém. Samy hledají způsob, jak klientům odložení splácení hypoték i spotřebitelských úvěrů umožnit, a většina bank již určitou formu odkladu nabízí. Některé chtějí, aby klienti v době odkladu platili alespoň úroky ze svého dluhu, jiné odkládají i úrokovou platbu. Větší problém pro banky může být deklarované snížení úrokové sazby po dobu splácení. To by se negativně promítlo do jejich ziskovosti.
Je tak pravděpodobné, že po pondělním otevření akciového trhu zaznamenají obchodované banky pokles ceny akcií. V pátek na pražské burze uzavírala Erste Bank (mateřská banka České spořitelny) na hladině 501,40 Kč/akcii, Komerční banka na 490 Kč/akcii a Moneta Money Bank na 53,25 Kč/akcii.
Pro klienty je již v současné době odklad splátek bez rizika, že by získali negativní záznam v některém z úvěrových registů.
„Klientům, kteří se dohodnou se svým věřitelem na odkladu úhrady splatných závazků v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19, nehrozí zápis do negativních registrů sdružení SOLUS,“ uveldo sdružení SOLUS ve své tiskové zprávě z 23. března 2020.
Do Bankovního registru klientských informací i Nebankovního registru klientských informací se ale podle vyjádření CRIF – Czech Credit Bureau, které registry provozuje, promítne. „Změna splátkového kalendáře bude v registrech zobrazena stejně jako jiné změny splátkového kalendáře,“ uvedla Marie Millerová, tisková mluvčí CRIF, a dodala: „Banky a finanční instituce nebudou klienty s odloženými splátkami kvůli COVID-19 nijak označovat. V případě, že klient nebude v okamžiku podání žádosti o odklad splátek v prodlení, nebude o něm do registrů reportována žádná negativní informace.“
Česká národní banka se již dříve vyjádřila, že nebude požadovat přesunutí úvěrů s odloženými splátkami do rizikovější kategorie. To by vedlo k vyšším nákladům bank na kapitál.
„Pokud u klienta došlo pouze k dočasnému výpadku příjmů v důsledku výskytu koronavirové nákazy nebo souvisejících preventivních opatření, pak je odklad splátek vhodným způsobem, jak si zajistit splacení celé pohledávky v budoucnu. Takovýto odklad splátek nemusí dle platných pravidel vést k přeřazení pohledávky banky mezi tzv. klasifikované, resp. nevýkonné pohledávky,“ uvedla ČNB již 16. března 2020 s tím, že takovou flexibilitu naopak považuje za žádoucí. Banky nicméně podle tohoto usnesení musí posuzovat každý případ individuálně.
Pro banky je odklad splátek navíc levnějším řešním než případná platební neschopnost klientů. Jednak by v takovém případě narostl podíl rizikových úvěrů – a s tím i náklady na kapitál, ale také by jim podle zákona o spotřebitelském úvěru hrozila neplatnost smlouvy od počátku u úvěrů, které poskytly v posledních třech letech. Banky jsou povinny zkoumat důkladně bonitu (schopnost splácet) svých klientů.
„Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet,“ uvádí Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v § 86 odst. 1 a v § 87 odst. 1 pokračuje: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“
Hlavním motivem nabídky odkladu splátek ze strany bank tak může být hrozba neplatnosti smlouvy, která by pro ně znamenala mnohem větší ztrátu. Vzhledem k administrativní náročnosti vyřizování odkladů splátek banky mohou návrh Aleny Schillerové naopak vítat.
„Důležité je nejen zastavení splátek, ale i vypnutí regulace, která by banky nutila tvořit na nesplácené úvěry opravné položky a označovat klienty jako nespolehlivé pro splácení úvěrů,“ upozornil Jiří Rusnok.
Ministerstvo financí České republiky již připravilo nový státní rozpočet pro letošní rok, který navyšuje deficit ze 40 mld. Kč na 200 mld. Kč. Počítá ale s poklesem ekonomiky a hrubého domácího produktu (HDP) jen o 5 %. Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Delloite, ale bude propad HDP pravděpodobně dvojnásobný, což povede k růstu deficitu až ke 300 mld. Kč.
„Jakékoli nové prognózy jsou zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice,“ upozornil David Marek.
Ve svém makroekonomickém výhledu z 27. března 2020 se ale nicméně k pesimistické prognóze přidala i Česká spořitelna (ČS). Pokud by došlo k oživení po opatřeních v rámci nouzového stavu až za 6 měsíců, očekává propad české ekonomiky v letošním roce o 9,9 %.
„Scénář „Oživení za 6M“ vychází z předpokladu, že omezení ekonomik by trvalo déle, až v průběhu podzimu by se ekonomika začala postupně normalizovat. Takový vývoj by logicky znamenal větší propad ekonomiky a část negativních efektů bychom viděli ještě v roce 2021,“ uvádějí analytici České spořitelny v komentáři k takto negativnímu výhledu. Pokud by došlo k oživení dle základního scénáře již po 3 měsících, dosáhl by pokles HDP „jen“ 6,7 %. I to je ale více, než s čím počítá ministerstvo financí.
Podělte se o svůj názor